Rituály s Veronikou

Rituály – posvátný prostor návratu k sobě

Rituál je bránou. Otevírá prostor, kde se čas zpomaluje a vědomí se rozšiřuje. V bezpečném a posvátném kruhu se propojujeme se svým nitrem, s Matkou Zemí, s předky, s přírodními cykly i s tím, co nás přesahuje.

Rituály, které nabízím, nejsou pouhým obřadem – jsou hlubokou cestou návratu. K sobě. Ke své síle. Ke své ženskosti. Ke kořenům. Každý rituál je jedinečný, vedený intuicí, v souladu s energií skupiny, ročním obdobím a tématem, které volá.

Společně uctíváme přechody – životní, sezónní i vnitřní. Může to být oslava nového začátku, ukončení starého cyklu, posílení záměru, očista těla i duše, či hluboké puštění bolestí minulosti.

Používám prvky šamanských tradic, práci s bubnem, hlasem, dechem i přírodními dary. Prostor držím s úctou, pokorou a otevřeným srdcem, tak aby každá žena mohla prožít, co právě potřebuje – a co si její duše žádá.

Rituál je připomínkou, že život je posvátný.

Potřeba udělat i rituál pramení z potřeby spojení se se svojí duší. Často to bývá potřeba zažít čas pro sebe a ponořit se do svého nitra a dát si uvnitř sebe prostor pro „rozloučení se“ a pro následnou změnu, která přichází. Rituál je možné vytvořit jako velmi honosnou událost, ale také je možná jej prožít v poklidu, v tichosti a ve skromnosti. 

Všechny rituály připravuji přesně na míru podle vašich požadavků. Jako první krok rituálu je, že se spojím s klientkou nebo klientem a povíme si o jejich/jeho potřebách a představách. 

Ceny jsou velmi individuální. Obvyklá cena je 2500 – 10000 Kč. 

Rituál loučení, uzavírání, obětina Matce Zemi

Tento rituál je velmi univerzální. Může se vytvořit při jakékoli příležitosti. Jak při uctění, tak při děkování a žádání. Bývá to velmi silný rituál.

Každý konec je tichou písní návratu.
Návratu k sobě, k zemi, k času, kdy je třeba říct děkuji… a dost.
Kdy s pokorou skládáme to, co nám už neslouží –
a vkládáme to do náruče Pachamamy, Matky všeho živého.

Tento rituál je posvátným ukončením.
Můžeš jej prožít při loučení s obdobím, vztahem, místem, částí sebe…
Je to akt uznání a propouštění.
Neodcházíme s hořkostí, ale s vděčností.

Despacho je starodávný šamanský rituál pocházející z andské tradice, při kterém vytváříme obětinu pro Pachamamu – Matku Zemi, duchy přírody a světelné bytosti. Je to akt vděčnosti, uznání a propojení.

Pečlivě skládáme přírodní dary – květy, listy, semínka, cukr, kadidla, vlnu… Každý prvek nese svůj význam. Do každého kousku vkládáme záměr: poděkování, modlitbu, přání, prosbu nebo odevzdání.

Despacho je mostem mezi světem lidí a světem duchovním. Vytváří rovnováhu. Očišťuje. Uzavírá nebo otevírá cykly. Harmonizuje naše spojení se životem, s přírodou i s vlastním srdcem.

Nakonec se obětina odevzdává – spaluje, zakopává nebo pouští vodou. A záměr je předán dál, do rukou sil, které nás přesahují.

Je to tichý, silný akt. Vědomý návrat do vztahu s tím, co je živé.

Rituál rozloučení se svobodou

Poslední dny před vstupem do manželství jsou jedinečným časem. Časem, kdy žena stojí na prahu – mezi svobodou dívky a závazkem ženy. Rituál rozloučení se svobodou je vědomým zastavením, poděkováním za vše, co bylo, a otevřením se novému spojení v lásce.

V kruhu blízkých žen vytváříme posvátný prostor, kde se slaví, sdílí, uctívá i propouští. Může být plný smíchu, slz, tance, písní, požehnání i hlubokých slov. Může být hravý, rituální, intuitivní – podle potřeb nevěsty.

Společně zavíráme jednu kapitolu – ne jako ztrátu, ale jako vědomý krok do nové etapy. Do partnerství, do spojení dvou duší, do růstu ve dvou. Nevěsta přijímá požehnání, moudrost a sílu rodu i přítomných žen, aby mohla vykročit ve své pravdě, lásce a otevřeném srdci.

Tento rituál není o loučení se s radostí – ale o hlubokém přijetí změny. O oslavě ženy, která je připravena milovat vědomě.

Na prahu dvou světů…
tam, kde ještě doznívá píseň dívčí volnosti
a zároveň se tiše otevírá brána nového spojení,
se žena zastaví. Vdechne. Ucítí půdu pod bosými chodidly.
Její cesta se mění.

Tento rituál je poctou svobodě, kterou nesla v srdci,
radosti, jež ji formovaly, i tichým snům, co rostly v její duši.
Je to rozloučení, které není koncem,
ale něžným uznáním všeho, co ji dovedlo až sem.

V kruhu žen, pod ochranou lásky a smíchu,
se tančí, sdílí, zpívá…
Žehná se minulosti – a zároveň se vkládá záměr pro budoucnost.
Dary přítomnosti, slova žen, vůně bylin i šepot pradávné moudrosti
provází nevěstu na cestě do nového svazku.

Loučí se, aby mohla přijmout.
Děkuje, aby mohla růst.
Odevzdává se – ne muži, ale lásce.
A skrze lásku sobě samé.

Rituál přechodu z dívky v ženu

Posvátný přechod, kdy dívka kráčí do své ženské síly. Tento rituál jemně a vědomě uctívá první menstruaci, proměnu těla i duše. V bezpečném kruhu žen předáváme moudrost, podporu a lásku – aby si dívka mohla být vědoma své hodnoty a síly své cykličnosti. Je to požehnání její ženské cesty.

Každá žena v sobě nese příběh chvíle, kdy opustila dívčí svět a vstoupila do ženského. Jen ne každá měla možnost tímto prahem projít vědomě, s úctou a podporou.

Tento rituál je návratem. Uzdravením toho, co možná chybělo. A zároveň oslavou ženské síly, těla a cykličnosti.

V bezpečném prostoru vzniká nová kotva – pro dívku, která dozrává, nebo pro ženu, která si tento přechod potřebuje znovu prožít. V propojení s tělem, srdcem i ženskou linií. Jemně. Opravdově. Posvátně.

Předporodní rituál (Rituál zrození matky – posvátný přechod do mateřství)

Před narozením dítěte se rodí i matka. Tento rituál je prostorem pro hluboké ladění, uvolnění strachů, přijetí síly a požehnání od ostatních žen. Spojujeme se s linií matek, s dělohou, s lůnem Země. Matka je připravena přivítat své dítě i samu sebe v nové roli – v důvěře, lásce a propojení.

Posvátný přechod do mateřství

Před narozením dítěte se nerodí jen nový život, ale i nová žena – matka.
Předporodní rituál je jemné a hluboké zastavení na prahu této velké proměny. Je to čas, kdy se žena může vědomě rozloučit se svou dosavadní rolí, naslouchat moudrosti svého těla a otevřít se tomu, co přichází.

V bezpečném prostoru je podpořena, opečována a posílena – tak, jak si každá rodící žena zaslouží. Společně se dotýkáme jejích přání, obav i sil. V rituálu se propojuje s miminkem, se svou ženskou linií, s pradávnou silou rození. Skrze šamanské nástroje, byliny, symboly a slova vytváříme most mezi světem „před“ a světem „po“.

Je to návrat k přirozenosti, k důvěře, k moudrosti těla.
Je to oslava ženy, která se právě vydává na jednu z nejposvátnějších cest svého života.

Poporodní rituál (oslava znovuzrození)

Po porodu tělo i duše ženy volají po návratu, integraci a péči. Tento rituál je něžným zavinováním – fyzickým i energetickým. Uzavírá porodní bránu, ošetřuje jizvy, pomáhá ženě opět najít svůj střed. V tichu a péči se žena navrací k sobě, do těla, do láskyplného prostoru mateřství.

Po porodu se otevírá brána mezi dvěma světy – mezi ženou, která byla, a ženou, která nyní drží nový život. Poporodní rituál je časem zastavení, ukotvení i obnovy.

V bezpečném kruhu se věnujeme matce i novorozenci. Nabízíme péči, teplo a prostor pro uzdravení těla, mysli i srdce. Často používáme jemné masáže, bylinky a obklady, které podporují tok energie a hojí rány – ty v těle i ty neviditelné v duši.

Sdílíme příběhy, modlitby či písně, abychom uctily sílu mateřství a propojily se s ženskou linií. Matka přijímá podporu, učí se naslouchat svým potřebám a učí své dítě první vjemy bezpečí a lásky.

Rituálem provází také symbolické uzavření těhotenství a otevření nové životní kapitoly – může to být zapálení svíce, posvěcení oleje, společné zakopání „pupíčku“ v zemi nebo vytvoření drobné obětiny na památku tohoto přechodu.

Po rituálu odchází žena i novorozenec ukotvení, posílení vzájemnou důvěrou a vědomím, že se jsou v péči i širšího ženského kruhu. Rodí se nejen dítě, ale i nová mateřská síla.

Rituál zrození (narození dítěte nebo duše) 

Tento rituál bývá často propojený s rituálem poporodním, jde-li o uctění nového života/miminka

„V okamžiku, kdy poprvé otevřela oči, rozjasnilo se všechno kolem. Malá duše přišla na svět obklopena láskou, teplem rodiny a šepotem naděje. Tvůj první nádech znamená novou kapitolu plnou radosti, zázraků a nekonečných příběhů. Vítej mezi námi, malý zázraku – ať ti život přinese štěstí, zdraví a nekonečné objetí.“

Každé zrození je zázrak. Ať už přichází na svět nový člověk, nápad, projekt či nová verze tebe samé – rituál zrození přináší jasnost, ochranu a přijetí. Otevíráme prostor novému životu s úctou a vděčností. Pojmenováváme, co přichází, a zveme to do láskyplného bytí.

Úplňkový rituál

Úplněk zve k uvolnění, zviditelnění a odevzdání toho, co už neslouží. Společně sedíme v kruhu, ladíme se na světlo luny, čistíme emoční pole a necháváme odejít tíhu, která nemá v našem životě místo. Úplněk je silný moment pro vděčnost, hluboké prožitky i očistu duše.

Novolunní rituál

Novoluní je čas ticha, záměru a nového začátku. V ženském kruhu se ponoříme do temnoty lůna, do klidu a vnitřního hlasu. S pomocí rituálních prvků, vedené meditace a šamanských nástrojů zasadíme semínka svých přání – a předáme je životu, aby z nich mohla vyrůst nová realita.

Svatební rituál / Požehnání spojení

Vědomé spojení dvou duší zasluhuje uctění. Tento rituál může být veden před svatbou, během ní nebo jako intimní obřad jen pro pár. Pracujeme se záměrem vztahu, podporujeme vzájemné přijetí, důvěru a závazek. Je to požehnání lásky – v hloubce, pravdě a srdci.

V tichu posvátného kruhu se dva životy stávají jedním. Svatební rituál spojuje srdce i duše, ukončuje staré kapitoly „já“ a otevírá bránu k životu „my“.

Zapálením společné svíce symbolicky sjednocujeme světla dvou rodů. Výměnou slibů a prstenů předáváme slova lásky, věrnosti a úcty. Dotekem rukou svazujeme své životní cesty, aby rostly vedle sebe pevné jako kořeny stromu.

Zakončujeme požehnáním země, vody, vzduchu a ohně – živlů, které nás drží v rovnováze. A pak už jen kráčíme vstříc novému příběhu, podpořeni přítomností blízkých a magií okamžiku.

Rituál smrti / Rituál rozloučení

Smrt je přechod, ne konec. V tomto hlubokém rituálu se loučíme s tím, co odchází – ať už jde o blízkého člověka, vztah, fázi života či část sebe samé. S úctou a přijetím otevíráme prostor pro smutek, poděkování a uvolnění. Je to rituál klidu, návratu a naděje.

Některé přechody v životě si sami nevybíráme. Přijdou tiše, nečekaně… a všechno změní. Smrt – ať už fyzická, nebo symbolická – přináší hluboké ukončení. Zavře dveře. A my často zůstáváme stát na prahu, ztracení, s nezodpovězenými otázkami.

Přechodový rituál smrti je posvátný prostor, kde můžeme uctít konec. Uctít vztah, který odešel. Fázi života, kterou je čas propustit. Člověka, který přešel na druhý břeh. Staré části nás, které už nám neslouží.

V rituálu se spojujeme s tím, co je za slovy. Co nemá tvar, ale má hluboký význam. V bezpečí, s úctou a s doprovodem se můžeme rozloučit. Dovolit si cítit. A potom – znovu jít dál. Očištěni. Jiní. Vědomější.

Protože i smrt je součástí života. A i ona si zaslouží být viděna a uctěna.